Diskuzní fórum

Jojo, každý na svém poli. Já už jsem hodně v pozoru dlouhodobě, hlavně před Konečnou, Okamurou a Babišem.

Já bych do toho nepletl politiku, protože veškeré genderové otázky politické jsou, stejně jako náboženství, potraty, eutanazie, postižení, přistěhovalectví apod. apod., a naštěstí na ně může mít každý svůj svobodný názor. Odmítnutí práva na názor by bylo protisystémové odmítnutí podstaty pluralitní demokracie tj. ochrany jednotlivce a menšin před devastací. To by za to rozhodně nestálo. Je to folklór a krajkoví naší celkové svobody, která je u České republiky naštěstí hodnocena na jedné z nejvyšších úrovní na světě. Světě plném xenofobních zaprděnců. Co mě ale zajímá a v čem se nejspíš shodujeme je, proč měla kabina výběr natolik zúžený, že z toho vzešlo toto a ne dresy do černa? I kdyby hlasovali 51:49 je to ok, tak to někdy chodí, ale jde o tu nabídku - jaká byla? To mi přijde jako jádro pudla - proč jako jedna z možností nebyla venkovně tradiční a úspěšná tmavá klasika? Krásná, vylepšená, ať už černobílá, černozlatá, černozelená, černomodrá, to je jedno. Pravděpodobně je v klubu někdo, kdo v tom foukal do ohně. A ten by se měl přiznat a vysvětlit, jestli tímhle nehazardujeme s jistotou „černých“ bodů. Ty úspěchy v černém byly nepopíratelné, na hráčích byla cítit jistota a suverenita. Úspěchu se musí jít naproti i úplnými maličkostmi a rozhodně neplést do toho ideologii, i kdyby byla jakkoliv správná. Každá zbytečná prohra bolí a výhra je sladká a jak praví okřídlená moudrost – vítězná sestava (čti dresy) se nemění.

Předpokládám a asi nejsem sám, že z pověrčivosti. V černých dresech jsme už nějakou dobu dělali lepší výsledky, než v tradičních. Člověk si řekne koneckonců proč ne, je to jen sport a svojí roli hraje kde co ("fotbal nemá logiku"). Občas jsme v černém řádili jak černá ruka, vozili body po dobrých i méně dobrých výkonech, možná z toho šel navenek strach. Kluci se proto v černé cítili asi dobře. Tenhle předpoklad teď ale nabourává to, že kabina souhlasila s jinou než černou venkovní sadou. Opět předpokládám, že černá nebyla ani v jedné z variant. Proč...? Nechci rozšiřovat bujaré komentáře k současnému barevnému provedení, ale podle mě je to trochu škoda a neuváženost, protože ta černá nám evidentně prospívala.

Všechny tři jsme osobně viděli v Budějovicích.

Postupná přestavba a celkové průběžné budování týmu ano, ale s radikální přestavbou si nejsem jistý. Spíš ne, nehrajme si na to, co nejsme. Třeba na Olomouc nebo Pardubice. Tam jsou relativně bohatá krajská města a celé kraje s rozpočtovými přebytky, v nich hladoví politici, kteří se chtějí ukázat na celostátní úrovni, mají za zády místní podnikatele a všichni táhnou za jeden provaz. Když to v nadsázce přeženu, tak je žene mindrák, že i z takového zapadákova se dá něco dokázat. Mají dokonale zmapované spádové oblasti s možnými talenty v rozlehlých venkovských a okresních teritoriích. Spoustu levných pozemků na tréninkové areály a pro výchovu mládeže. Taky mnoho osobních konexí ze starých známostí široko po celém kraji, v každé poslední vesničce. Z Prahy je holt venkov daleko, ale mindráky tohoto typu nemáme. Co naopak máme, to je tradice, slušnost, přitažlivost velkoměsta a diváci. A taky naše naděje... Zkrátka máme svojí "krevní skupinu", což bych doporučoval respektovat. Mohu se třeba mýlit, ale myslím si, že s limitovanými prostředky děláme co můžeme. Snažíme se obrátit své nevýhody ve výhody. Neříkám, že se nám to vždycky daří, ale tu snahu o sebeuvědomění a racionální chování v rámci těch možností vnímám. Důsledkem je, že k nám přirozeně přicházejí spíš zkušenější hráči, pro které ta regionální atmosféra začala být už třeba něčím zatuchlá. Leccos se jim v hlavě během kariéry srovnalo. Chtějí zkusit něco jiného a jít do hlavního města. Usadit se tady, založit své rodiny tady a prosadit se třeba i po hráčské kariéře v Praze. Neříkám, že máme stavět jenom na takových, ale je to něco, co prostě máme jako svojí přirozenou vlastnost. Zavírat nad tím oči by nebylo moudré. Okamžitě by nás v tom někdo zastoupil. Hlavní je, že dokud nebudeme mít nový stadion a s ním spojený zvýšený zájem soukromé sféry si s Bohemkou spojit své jméno, potřebujeme okamžité výsledky. Z důvodu prvoligové bezpečnosti a nároku na ten stadion. Potřebujeme růst permanentně a bez výkyvů. Nic radikálního, nehrát vabank a X let trnout jak si radikální přestavba sedne. To bychom taky v mezidobí mohli skončit ve druhé lize.

Je zatím odehráno tak málo, že by se ještě pořád dalo zabojovat i o šestku. Během zápasu jsem měl vztek, čehož si mí sousedi na A3 z řad Bohemáků i nebohemáků všímali, ale nějak to ze mě zase jako vždy spadlo. Nevynuceně kazíme přihrávky, spalujeme šance, nedůsledně bráníme, záloha nefunguje jak má. Marodi přibývají a rekonvalescenti neubývají. Náš vysoký věkový průměr je v rozporu s rekordní psychickou labilitou. Přesto tu šance zabojovat je, protože se mi zdá, že bojujeme a chceme. Všechno jde ve vlnách, a to nejen ve fotbale. Je to o té psychice a taky o náhodě. Kdyby se po sobě povedly dva tři výsledky, začneme si věřit a víc si dovolíme. Kdybych vždycky od úterý nebyl optimista, nemohl bych na tu Bohemku chodit. Už jsem se tolikrát spálil, ale nakonec i na ten zakletej jih se synem a kamarády jedeme.