Diskuzní fórum

Ahoj Klokoani, fórum sleduji skoro denně, ale příspěvek přidám tak jednou za deset let, tak prosím pravidelné diskutéry o shovívavost s přimotáním do diskuze a dlouhou slohovou prací.

Mám pocit, že dlouholetá debata o budoucnosti Ďolíčku se teď láme a náš srdečný boj před Magistrátem přinesl jen to, že se nebouralo hned. Tiché vyhnívání.

Během více jak čtyřicetilého navštěvování zápasů Bohemky (nejen) v Ďolíčku, jsem si k našemu svatostánku vytvořil citový vztah, ale zároveň jsem ekonom a realista. Když už jsme v situaci, do které nás dostali jiní, tedy hrajeme na ikonické a milované ruině, která patří Městu nezastupovaném v podstatě vůbec nikým, navíc pravidelně obměňovaném "nikým", se zájmy, které se nepotkávají s našimi, není čas na změnu priorit? Chceme doufat, že na pozemku s několikamiliardovým potenciálem pro developery a jejich placené politické sluhy bude stát nový osmitisícový Ďolíček vlastněný Prahou, jehož jediným výnosem by byl nájem od FC Bohemians? Že to někdy odklepnou, jasně, rychle, transparentně? Myslím, že je to naivní, o čemž jsme dlouhodobě a bez debaty přesvědčováni.

I kdyby to s rekonstukcí vyšlo (to by museli být všichni ti šmejdi dlouho v bezvědomí), bojím se, a proto tohle píšu, že ani nám Bohemákům by zmodernizovaný Ďolíček příliš neprospěl. Jsem přesvědčen, že novým, jen osmitisícovým Ďolíčkem, Bohemku na desítky let zakonzervujeme do pozice těch malých, ale sympatických, co jsou klub jako rodina, kousek od té velké a významné Slavie, ve stínu té velké Sparty, ale na Prahu aspoň sympaťáci... Na setkání s kamarády a veselici spojenou s fotbalem je to asi dobré, ale pro nostalgické pamětníky neporazitelné Bohemky, mezi které patřím, to přece nemůže být cíl! V osmdesátkách kapacita 16,5 tisíce často nestačila, bolševici z Letné i s ÚV KSČ v zádech nevěděli, jak proti té drzé Bohemce uspět, zkratka u bezvýznamného souseda Slavia IPS Praha znamenala, že I Předposlední Sestupuje. Na Slovensku jsme si vybírali esa jako Dobiáš nebo Zelenský, a to podepsané přestupy Masného nebo Čapkoviče do Bohemky museli zabrzdit politici. Takovou Bohemku chci! Dodnes z toho žiju. Chci, aby se další generace hlásily k Bohemce, protože je skvělá, ne proto, že jí fandil táta i děda, tak aby měli pokoj doma a se spolužáky ve třídě, co fandí Spartě a Slavii, fotbal moc neprobírali.

Naprosto kacířsky si umím přestavit ústupek vyměnit s Prahou tu momentálně nejcennější proluku ve městě s chátrajícím Ďolíčkem za špičkový zelenobílý stadión někde u metra s obrovským parkovištěm a nájezdem na kapacitní silnici, tak jak to pár let před revolucí plánoval náš fanda, generální ředitel Vodních staveb Hostivař, přímo na Hagiboru s výstupem z metra Želivského. Určitě bychom dnes byli jinde.

Prožíval jsem euforickou radost při znovuzrození zkrachovalé Bohemky, postupech z druhé ligy, smrti Střížkova nebo s vlajkou v kotli v Bodo, ale taky vím, že všechny tyhle radosti nám vlastně umožnilo neštěstí té naší dříve neporazitelné Bohemky. Že si vážíme situací, které by bez šmejdů v politice, obchodě i v samotné Bohemce prostě nenastaly:-( Zrekonstuovaný malý Ďolíček nám, obávám se, žádnou budoucí nehynoucí slávu a význam nepřinese.

Díky všem, co dočetli až sem. Nejsem agent žádného politika ani developera, to mi, prosím, věřte! A všem přesvědčeným, že Bohemka=Ďolíček rozumím a pochopím i jakoukoliv negativní reakci, zažili jsme tam opravdu hodně štěstí!

Krásné zelenobílé Vánoce!

Milan, DFB 759