Deník Jana Morávka: den druhý
Jan Morávek se seznámil s největší hvězdou Schalke 04 a absolvoval první trénink na hřišti. O tom všem a ještě o dalších zajímavostech je druhý díl deníku Jana Morávka, který píše sám Honza z hotelového pokoje v Gelsenkirchenu, kde bydlí společně s Jiřím Němcem, bývalým hráčem Schalke 04. Mori zároveň připojil pozvánku na Fortuna Víkend šampiónů, který se koná již příští týden a na který se těší nejen hráči, ale i fanoušci Bohemky. Přečtěte si druhý díl deníku, který Honza píše pro fanoušky Bohemky:
2.den: Setkání s Kuranyim
Dnes ráno jsem se cítil lépe, protože jsem už věděl, do čeho jdu a navíc včerejší přivítaní a chování hráčů bylo naprosto korektní. Hned po snídani jsme vyrazili do kabiny, kde nám otevřel kustod Enriko, který akorát pumpoval oranžové míče, kdyby náhodou začalo sněžit. V kabině jsem měl na svém místě připravené věci a už tam bylo i několik hračů. Se všemi jsem se pozdravil. Za pár minut dorazili i Jihoameričané Bordon a Rafinha a s nimi také Kuranyi. Na setkání s Kuranyim jsem se opravdu těšil. Je to největší osobnost týmu, opravdová hvězda, přišel ke mně a řekl:'Hallo, Ich bin Kevin'. V duchu jsem si říkal, že jediný, kdo z nás dvou by se měl představit jsem já:) Následně jsem tak učinil. Usmál se a šel ke svým jihoamerickým spoluhráčům. Další hráč, kterému jsem se musel představit, byl Peruánec Jefferson Farfan, který přišel před sezonou za velké peníze, ale zatím zůstal malinko za očekáváním místních fanoušků.
Po dlouhém proslovu v šatně, ze kterého jsem moc nepostřehl, jsme vyrazili na tréninkové hřiště, které bylo vyhřívané a před kterým čekalo přes tři stovky promrzlých fanoušků Schalke, kteří po celou dobu tréninku fotili a bedlivě sledovali celý průběh. Byl to takový klasický trénink - rozběhání ve skupině, práce s balonem a na závěr bago, do kterého jsem se dostal naštěstí jen jednou. Po celý trénink mi věci, kterým jsem nerozuměl překládal Peter Lovenkrands, dánský reprezentant, který působil ve skotském Glasgow Rangers. Při odchodu ze hřiště jsem vzal flašky s pitím, i když v týmu kupodivu nejsem nejmladší:) Po tréninku mě čekal společný oběd. Otázka byla, kde je jídelna. Chvíli jsem bloudil po areálu, naštěstí se tak jako včera objevil Turek Altintop, který mě tam dovedl. Sedl jsem si vedle něj, za chvíli si přisedl i Westerman a jeden z dorostenců, který ovladá angličtinu a patří k těm, se kterými tady komunikuju nejvíce.
Po obědě přečetl jeden z asistentů program zítřejších fyzických testů. Já jdu hned v první skupině v 8:40, například s Geraldem Asamoahem. Moc netuším, jak budou probíhat, protože pan Němec říkal, že to není jako u nás běhání na páse. Odpoledne jsme měli na programu prohlídku stadionu, kterou ale zhatilo počasí a zavřená hlavní brána. Snad se tam podívám zítra. Večer mě už čeká jenom večeře a sledování německých halových tůrnajů, odkud se snažím pochytit něco na víkendový Fortuna víkend šampionů, na který se moc těším a na který bych vás samozřejmě rád pozval. Věřím, že tam vytvoříte přinejmenším takovou kulisu jako loni:)
Honza Morávek