Virtuální Ďolíček

Pro mnohé to bylo neuvěřitelné. V Ďolíčku se sešlo dvacet mistrů z roku 1983, hrdinů, kteří pro klub vybojovali jediný titul v historii klubu. Dorazilo opravdu téměř kompletní mužstvo, chyběl jen brankář Vladimír Borovička. „V Rusku finišuje liga a musím tady být. Ale moc všechny pozdravuji a děkuji za oslavu mistrovské party. Byla to krásná léta a na Bohemku vzpomínám pořád a sleduju ji,“ vzkázal Vladimír Borovička z Petrohradu, kde působí jako skaut místního Zenitu. Jinak se ale v Ďolíčku sešli všichni. Poprvé po pětadvaceti letech, byl to historický okamžik, u kterého bylo s mistry více než sedm tisíc lidí. <br /> <br /> <a href="http://www.bohemians1905.cz/bohemkatv/">Video reportáž z výstavy a slavnostního nástupu na Bohemka TV.</a>

„Když jsme akci před dvěma měsíci začali připravovat, nikdo nevěřil, že dorazí téměř kompletní sestava. Laťku úspěchu jsme si nastavili na deset hráčů, tolik jsme předpokládali, že jich dorazí z mistrovské sestavy. Protože jich je přeci jen hodně roztroušených po republice i za hranicemi. Oslovili jsme všechny a na první pokus jich přislíbilo šest. Postupně se začali nabalovat další a týden před akcí už jsme měli kromě Vládi Borovičky kompletní sestavu.  Bohužel nemohl přijet ani Zdeněk Svoboda, tehdejší sekretář klubu, který byl spolu s Pospíchalem jedním z hlavních strůjců titulu. Zdeněk chodí na každý zápas, ale tentokrát musel být na dlouho plánované cestě v zahraničí. Určitě mu předáme stejné dárky, co ostatním, ale vím, že by byl určitě rád při takové slávě, kdyby to jen trochu šlo,“ popisuje ředitel klubu Lukáš Přibyl přípravy oslav.

První mistři dorazili do Ďolíčku už ve dvě hodiny. Jako první prošel branou Jirka Sloup, pak postupně přišli další. Všichni postupně obklopili televizi ve VIP, kde běžely obrázky z jejich mistrovské sezony. „To jsme jim dali,“ vzpomínali s úsměvem při pohledu na jednotlivé zápasy. Mezi sebou se pak dobírali za neproměněné šance nebo chyby při inkasovaných gólech. Byl to krásný pohled na vzpomínání slavných hráčů historie Bohemky. Ve tři hodiny se pak všichni společně s rodinnými příslušníky přesunuli do prostor VIP II na ochozu hlavní tribuny, kde byla pořádána výstava. I tady pokračovaly vzpomínky na mistrovskou sezonu. Největší zájem byl o fotografii s pohárem, každý z mistrů se chtěl vyfotografovat s mistrovským pohárem, který vybojovali pro Bohemku před pětadvaceti lety.

Ve tři hodiny se zároveň otevřel i stadion a Ďolíček zažil nevídaný úkaz. Už dvě hodiny před zápasem naplnilo stadion tisíce lidí. Před branami se před otevřením tvořily velké fronty, zájem o utkání a i celé oslavy byl obrovský. „Co se týče zájmu v předprodeji, lze to srovnat je s jedním zápasem a to s derby se Spartou v minulé sezoně,“ řekl Lukáš Přibyl. „Úplně nebyl zaplněn sektor hostí, pár lístků zbylo na hlavní a několik desítek do kotle, ale bez dvou stovek bylo úplně plno,“ dodal Přibyl. Lidé už dvě hodiny před zápasem zaplnili všechny připravené akce. Fanshop i přilehlé stánky praskaly ve švech. „Fanshop utržil téměř půl milionu korun během jednoho zápasu. Vyprodali se všechny retro suvenýry - šály, dresy, zbylo pár kulichů a čepic. Prodaly se stovky knih,“ prohlásil Přibyl.
Brzy se zaplnila i výstava, u vchodu se stály dlouhé fronty. Fotografie z mistrovské sezony, pohárové fotky, historické vlaječky z roku 1983, profil nejlepšího střelce tehdejší sezony Pavla Chaloupky a samozřejmě pohár – to vše bylo k vidění v malé výstavní „síni“. „Snažíme se využít každý prostor na stadionu. Těch prostor není moc, ale má to své kouzlo, i když u toho musí mít lidé hodně trpělivosti. I za tu moc děkujeme, protože bez ní by si to nikdo nemohl užít,“ poděkoval fanouškům ředitel klubu. Dobovou atmosféru zvýraznil ještě transparent s nápisem „Už je to věc jistá, sledujete mistra“, který je zachycen na mnoha fotografiích z oslavy titulu. „Vyrobili ho naši ultras a vypadá opravdu skvěle.“ O výstavu byl obrovský zájem, a proto klub uvažuje o prodloužení výstavy. „Zřejmě ji prodloužíme až do konce roku s menšími úpravami,“ dodal Přibyl.

Úchvatné nedělní odpoledne pokračovalo i nadále. Ve čtyři hodiny vystoupali mistři na ochoz hlavní tribuny a začala autogramiáda více než dvaceti hlavních postav. Byli u toho všichni hráči, trenéři Zadina a Ledecký, svoji knížku podepisovala paní Vlasta Pospíchalová, manželka legendárního trenéra Tomáše Pospíchala, podpisy rozdával i autor knihy Mistři z Ďolíčku Petr Nečada. Autogramiáda se protáhla zájem byl obrovský, prostor ani čas nestačil. Ale už za pár si všichni fanoušci mohli mistry v klidu prohlédnout na ploše. V 16:45 totiž Jiří Steinbroch, sportovní ředitel Bohemians 1905, zahájil slavností nástup na trávník. „Dámy a panové, mistři přicházejí,“ zvolal deset minut před pátou a na trávník za potlesku zaplněných tribun přišli mistři. Byla to dojemná chvíle. Stáli na ploše, hleděli na tribuny, které ve stoje tleskaly. Mnozí z mistrů se neubránili dojetí. Z tribun se ozvalo hromové „MISTŘI, MISTŘI.“ Byl to asi nejsilnější zážitek celé oslavy.

Pak si vzal mikrofon Přemysl Bičovský, kapitán mistrovské party. „Děkujeme za krásné přivítání. Už za našich časů platilo, že Bohemka má nejlepší fanoušky a jsem rád, že to platí dodnes,“ pronesl k tribunám. „Dovolte, abych vám představil mistry,“ zadul „Přéma“ do mikrofonu. „Honza Poštulka, Zdeněk Hruška, Milan Čermák, Franta Jakubec, Vláďa Hruška, Standa Levý, Míra Příložný, Peter Zelenský, Pavel Chaloupka, Jarda Marčík, Tibor Mičinec, Jarda Němec, Jirka Sloup, Petar Novák, Zdeněk Prokeš, Jirka Ondra, Zdeněk Koukal a trenéři pan Zadina, pan Ledecký a doktor Novák.“ Co jméno, to pojem. Během představovačky fanoušci v kotli rozvinuli krásné choreo s velkým zlatým pohárem a jmény všech mistrů. Na štítku poháru bylo uvedenou: Mistři ligy – 1982/83 Bohemians ČKD Praha, 2009/10 Bohemians 1905. Trochu zavazující text pro současné hráče…

Pak už nastal čas pro současné hrdiny zelenobílého dresu. Na plochu přišly oba týmy, Bohemians v netradičních dresech, které připomněly dresy z roku 1983. Zelený trikot, bíle trenky, zelené stulpny, zlatý klokan ve znaku. Současní hráči potřásli rukou mistrům a na trávníku se tak vyměnily dvě generace hráčů. Jedna Bohemku přivedla na vrchol, druhá se o to snaží. Cesta za titulem se proměnila v cestu za třemi body, následný program už se nedal předem naplánovat, ale skvěle zapadl do slavnostního rámce. Vynikající výkon Klokanů připomněl zlaté časy a Ďolíček se dlouho po utkání radoval z vítězství. Byl to den, který povznesl fotbal znovu o patro výš a připomněl zelenobílému národu krásné chvíle, které tento stadion zažil před pětadvaceti lety. Legendy si kromě silnho zážitku odnesly i pamětní medaily, dres Bohemky a mistrovskou knížku.