Virtuální Ďolíček

Přišli, „neposrali se“ a rozhodli. Tak by se dalo nejlépe charakterizovat, s využitím parafráze Ivana Trojana, trio střídajících hráčů v zápase v Mostě. Jeden z nich, Martin Kotyza, zavelel svým nechtěným gólem k neuvěřitelnému obratu. Pak sice zahodil další dvě velké šance a občas hořel v obranné fázi, přesto ho jeho skvělý výkon po právu vynesl do čela ankety fanoušků o nejlepšího hráče utkání.

V Mostě jsme prožili hodně bláznivé utkání. Nejdříve jsme šťastně vedli, pak o gól prohrávali, a byli zralí na ručník, a nakonec přišel neuvěřitelný obrat. Už jsi něco podobného zažil?
„Pár obratů v zápasech už jsem s Bohemkou v druhé lize sice zažil, ale nic tak divokého jako v Mostě to rozhodně nebylo. Je určitě výborné, že se nám takový obrat podařil právě v tomto veledůležitém utkání.“

Ty sám jsi do zápasu naskočil až na začátku druhého poločasu a skvěle jsi rozhýbal hru dopředu. Se svým výkonem jsi tedy asi spokojený?
„Bude to znít možná divně, ale nejsem. Měl jsem dvě takřka stoprocentní šance a žádný gól z nich nepadl. Branku jsem dal nakonec vlastně náhodou.“

Jak k tomu gólu na 2:2 tedy vlastně došlo?
„Dostal jsem přihrávku od Lukáše Marka a chtěl centrovat do ohně před bránu. Najednou koukám, že kluci zvedají ruce. Po zápase jsem se o tom momentu bavil s jejich brankářem Švengrem, kterého dobře znám ze společného působení v Jablonci. Říkal mi, že na ten míč normálně vystupoval a najednou do něj fouklo a měl ho za zády. No byla to opravdu velká klika.“

A co ty dvě zmiňované šance na konci zápasu?
„V té první šanci jsem měl asi přihrávat volnému Michalu Ordošovi, který by to jen uklidil do prázdné kisny. Bohužel jsem ho v té rychlosti neviděl. Při druhé příležitosti to chtělo trefit bránu. Trenéři mi sice říkali, že jsem to řešil dobře, ale když se netrefím mezi tyče, tak nemůžu být spokojený.“

Aby to nebyla z mé strany jen samá chvála, tak bych se pozastavil nad tvojí obrannou činností. V závěru zápasu ti pěkně zatápěl střídající Oboya.
„Moje defenzivní fáze zatím rozhodně není ideální, o tom není pochyb. Možná také proto nenastupuji v základu, my teď potřebujeme hrát vzadu na nulu. S trenérem Zachem se pochopitelně snažíme mé špatné návyky odstranit. Věřím, že to nebude dlouho trvat a budu bránit také dobře.“

Žádné oslavy vám trenéři určitě nepovolili. Přesto, jak jste si v kabině vychutnali dlouho nepoznaný pocit vítězství?
„Já jsem si to užil hrozně moc. Zařvat si po takové době v kabině konečně zase vítězný pokřik to je prostě něco nádherného. Nálada po vítězném zápase je určitě velmi specifická a je potřeba si ji náležitě vychutnat. Teď už ale pochopitelně myslíme na Brno.“

Na vítězství v Mostě musíme navázat ziskem dalších tří bodů ze souboje s Brnem. Jak toho dosáhnout?
„Vítězstvím v Mostě jsme si konečně zvedli sebevědomí, které nám snad pomůže při proměňování šancí. Čeká nás pochopitelně velmi silný soupeř. Jejich průběžné třetí místo určitě není náhoda. Každopádně na ně musíme vlítnout hned od začátku. O taktice rozhodne trenér, čekají nás teď nějaké video sestřihy. Jak říkám, je to hlavně o sebevědomí.“

Ty sám by jsi v sestavě neměl chybět. Je však otázka jestli hned od začátku a nebo jako střídající hráč. Zatím ti role žolíka náramně sedí. Cítíš to také tak?
„V každém zápase bych nejraději hrál od začátku, ale úloha střídajícího hráče mi nečiní žádný problém. Do zápasu se vždy dokáži rychle dostat. Určitě je pro mě výhodou, že mám v tu chvíli více sil než bránící soupeř. Když hrajete od začátku podvědomě šetříte silami, abyste vydržel celých 90 minut.“

Poslední dotaz, kde je teď „kouzelný“ Český lev od Ivana Trojana?
„Je zamčený v masérně VlLádi Hrice. Dáváme na něj bedlivý pozor. Pro nás má v tuto chvíli hrozně velký význam. Připomíná nám totiž nedělní návštěvu Ivana Trojana v kabině, která na všechny velmi silně zapůsobila. Ivan nám řekl – Hlavně se z toho fotbalu neposerte. Je to jen fotbal, a když nebudeme dopředu posraný, tak zase budeme vyhrávat.“