Ivan Trojan - Byl jsem jedním z prvních vlajkonošů
kolisV současnosti je to jeden z nejlepších a nejobsazovanějších herců. Ivan Trojan. Ač to zní neuvěřitelně, na Bohemku chodil sedmatřicet let.
V Podolí, ale táta byl vršovičák a velký fanda. Už jako čtyřletého mě vzal roku 1968 do Ďolíčku, a potom už jsem se té závislosti nezbavil. Pamatuju doby, kdy tam hrál třeba František Knebort nebo pan Jílek, který mě dokonce jeden rok trénoval, když jsem byl v přípravce Bohemky... Takže jsem samozřejmě zažil i začátky Tondy Panenky a celou tuhle genraci.
Býval jste velký srdcař?
Odmala jsem fotbal prožíval, a čím jsem byl starší, tím víc jsem si vzal Bohemku za svou. V té době ji trénoval Bohumil Musil a i když jsme hráli druhou ligu, tak to byl krásný fotbal - výsledky pět čtyři nebyly výjimečné. Potom rád vzpomínám, jak Bohemka postoupila roku 1973 do první ligy, jako druhá za Interem Bratislava... Jsem skoro kronika klubu.
Kdy vám bylo ve Vršovicích nejlíp?
Za Tomáše Pospíchala, který dal hře takový anglický šmrnc. Jenom mi bylo líto, že se v éře Antonína Panenky nepodařilo získat titul, protože k tomu několikrát bylo hrozně blízko a jenom shodou blbých okolností jsme se mistry nestali. To přišlo až v době, kdy Tonda odešel do Rapidu Vídeň.
Jaký byl životní zápas fandy Ivana Trojana?
To byly evropské poháry, kdy byl stadion plný k prasknutí a Bohemka v Poháru UEFA postoupila až do semifinále. Ale rád vzpomínám třeba i na derby se Slavií na konci sedmdesátých let, kdy jsme dvě minuty před koncem prohrávali 3:1, ale Panenka dal nejdřív gól přímo z rohu a pak vyrovnal z trestňáku na 3:3. To byl slavný zápas! Stával jsem na dřevěné tribuně, protože tam byl původní kotlík fanoušků Bohemky.
Takže vy jste vlastně vlajkonoš...
Jo, považuju se za jednoho z prvních vlajkonošů, chodil jsem s vlajkou na každý domácí zápas. Někteří herci se mi občas smějou při vzpomínce na to, jak jsem si jednou spletl dny a přijel na Bohemku o den dřív. Herec Jan Skopeček vypráví, že jsem tím praporem na tyči mlátil o mříže a řval: Já chci Tondu Panenku!
On byl vaším nejoblíbenějším hráčem?
Jistě. Ale hodně rád jsem měl i Zdeňka Prokeše, brankáře Zdeňka Hrušku, obdivoval jsem i Milana Čermáka, který byl původně ve Spartě a pak přišel z Ostravy jako odepsaný hráč a hrál nádherný technický fotbal... A potom Dobiaše s Bičovským - jejich hra, to byla nádhera.
V posledních letech jsem vás ale na stadionu často nevídal.
Je pravda, že mě fotbalové aféry znechutily, a taky nebyl čas. Chodil jsem míň, ale nepřestávám Bohemku sledovat, a to, co se dnes děje, je tragédie. Sice ne taková, jako tsunami v Asii, ale stejně - je mi to moc líto a nechápu, že může klub s takovouhle tradicí zaniknout. Nerozumím tomu, proč to činovníci v našem fotbale dopustí. Jen nevím. co s tím dělat.
Věříte, že si na Bohemku ještě zajdete?
Byl bych hrozně, opravdu hrozně rád.
Mimochodem, máte ještě zelenobílý prapor?
Je dost možné, že zůstal u rodičů v garáži. Docela rád bych ho ještě jednou vytáhl.