Virtuální Ďolíček

"Neměl jsem tam co dělat, při rohových kopech si mám nabíhat na zadní tyč," začal s popisováním rozhodující situace zápasu s rezervou Sparty útočník Zdeněk Koukal. "Nějak jsme si prohodili místa s Ondrou Švejdíkem. Někde mezi malým a velkým vápnem jsem stál najednou úplně sám a opěrkou jsem trefil míč přesně k tyči," vyprávěl, jak netradičně pravou nohou rozhodl zápas. "Jednoznačná chyba sparťanských beků, kteří mě vůbec nepokryli, gólman Grigar na rohový kop nemohl vyběhnout, míč se točil příliš daleko od brány."

 Přidat druhý gól mohl Koukal po změně stran z obdobné situace. Opět se k němu dostal míč po rohovém kopu, znovu zůstal neobsazen, tentokrát již na svém místě u zadní tyče. Míč trefil parádně z voleje, ale Grigar střelu stačil vytěsnit na roh. „Měl jsem ji stlačit ještě níž, škoda. Mohli jsme se definitivně uklidnit,“ litoval levonohý fotbalista a odchovanec Bohemky, jenž na podzim hostoval v Pardubicích.

Právě tam vstřelil své první dva druholigové góly. Ten proti Spartě tak byl jeho prvním v zelenobílém dresu. „V dotazníku Virtuálního Ďolíčku jsem uvedl, že bych fanouškům první gól rád věnoval, takže slib také plním. Jen mě mrzí, že jsem ho nedal do branky u hodin, abych se s nimi mohl podělit o radost. Po gólu jsem ani nevěděl, co mám dělat,“ smál se.

Kvůli touze dělit se s fanoušky o radost se dokonce po odpískání penalty ptal Ondřeje Szaba, zda by jej nenechal kopat. „Jenže Sabič si taky věřil a byl mezi určenými,“ podotkl „Kuki“. Szabó penaltu neproměnil, ale přesto Bohemka zápas zaslouženě dovedla k výhře. Na chodbě u kabiny už spoluhráči Koukala popichovali a vyžadovali si zaplacení tří tisícovek za premiérovou klokaní trefu.