Je to osud, říká o svém zamilovaném klubu Vlček
Martin HudecPamatujete – sedmnáctiletý mladík, s blonďatou kšticí na hlavě se proháněl ve vršovickém Ďolíčku. Spaloval spousty šancí, ale udivoval svou drzostí a rychlostí. <b>Stanislav Vlček</b> strávil v Bohemians pět let, poprvé zde nastoupil v lize, ale v roce 1996 se vydal na jih Čech. Nyní, už v dresu Olomouce, pomohl potopit svůj zamilovaný klub. "Je mi strašně líto Bohemky, že takhle skončila. Snad se z toho vyhrabe," říkal s trpkostí v hlase před hlavní tribunou Androva stadiónu.
Sedmadvacetiletý Stanislav Vlček po zápase postával v parčíku s dvojicí Pražanů, kterým se zápas příliš nepovedl – Petrem Holcem a Lubošem Kozlem. "Z tehdejšího kádru Bohemky už zůstal jen Míra Obermajer. S tím jsem se pozdravil na chodbě. Brankáře Holce znám ze svého působení v Českých Budějovicích, jinak z Bohemky zmizelo všechno, co jsem znal," pousmál se střelec 47 ligových branek.
Na Bohemku má jen ty nejkrásnější vzpomínky. V roce 1989 přišel do zelenobílého dorostu ze Sigmy Lutín a v sedmnácti, jako nejmladší hráč tehdejší soutěže, nastoupil v první lize. "Sice jsme s Bohemkou hráli v dolních patrech tabulky, ale v Ďolíčku to bylo vždycky super. Na působení ve Vršovicích moc rád vzpomínám. Je to taková zvláštní kapitola pro každého fotbalistu. V Bohemce je totiž všechno jinak – v dobrém i ve zlém," vystihuje letitou vršovickou atmosféru pamětník devadesátých let.
Během angažmá v Bohemians si Vlček odskočil do Karviné na roční hostování a po návratu pobyl v Ďolíčku ještě jeden rok. V roce 1996 pak zelenobílé barvy opustil definitivně - výměnou za Jirku Nováka. Po roční anabázi na jihu Čech se přestěhoval do Olomouce, kde už šestou sezónu obléká dres Sigmy. "Jednou bych chtěl jít do zahraničí. Je mi sedmadvacet a mám nejvyšší čas zkusit zabezpečit rodinu. Už jsem měl nějaké nabídky z Německa, ale vlastní liknavostí jsem o ně přišel," posteskl si Vlček.
V sedmadvaceti letech má na svém kontě 269 ligových zápasů. Z tohoto pohledu je nezkušenějším hráčem Olomouce, až za ním je Vaniak. Vlček dostal v Bohemce velkou šanci a chytnul jí se vší parádou. O víkendu ale na to nemohl myslet. Tentokrát šlo o ligové bytí. "Šlo o sestup, takže nějaké pocity musely jít stranou. Pro mě je důležité vítězství, ale Bohemky je mi líto. Tenhle klub si nezaslouží takový osud. Už v době mého působení jsme se zachraňovali na poslední chvíli. Jakoby to bylo zakleté. Bohemka se toho snad nikdy nezbaví," zakončuje smutně Stanislav Vlček.