Virtuální Ďolíček

Stál na tribuně v klubové soupravě a pozorně pozoroval své nové spoluhráče, kteří nastoupili k prvnímu utkání nového roku proti Mladé Boleslavi. Na hřišti s nimi ještě být nemohl. "Jsem po artroskopii kolena, s tréninkem už jsem sice začal, ale do zápasů se ještě nezapojím. Na Tipsport cupu bych se mohl objevit v zápase o umístění," odhadl dobu, kdy se vrátí na trávník, <b>Michal Lesák</b>, posila Bohemky z Hradce Králové. "Na soustředění v Nymburce už půjdu do plné zátěže a snad nenastanou komplikace." Michal nepřišel do úplně neznámého prostředí. Z východu Čech přestoupil společně s Davidem Zoubkem a v týmu se potkal i s nedávnými spoluhráči Szabem a Bednářem. "S tím jsem dokonce hrál už v žácích," podotkl směrem k další možné posile Bohemky, pro změnu z Pardubic.

Michal přišel do Prahy jako hráč do obrany, i když začínal jako ofenzivní fotbalista. „Směrem dozadu mě posunul až trenér Hřebík a v zadní linii už jsem vystřídal všechny posty. Detailněji jsem se o mé úloze v Bohemce s trenérem Uhrinem ještě nebavil, k tomu se teprve dostaneme,“ čekal, až bude zdravotně stoprocentně připraven.

Proč se vlastně přestupuje z předposledního Hradce do poslední Bohemky? Tu otázku dostal Lesák už několikrát. „Vidím v Bohemce budoucnost. Rozhodně větší než v Hradci. Bohemka je klub s velkou tradicí a já jsem tu od toho, abych mu z krize pomohl,“ odpověděl odhodlaně. „Máme před sebou patnáct mistráků a do druhé ligy se nikomu nechce. Uděláme pro záchranu  všechno. Hodně důležitých bude úvodních pět šest kol. Bude potřeba bodovat, aby se mužstva před námi začala bát. Hrál jsem o záchranu čtyři roky a je důležité, aby hráči postupně neztráceli chuť a motivaci,“ hledal recept. „Nechci hodnotit sám sebe, ale nejsem typ, co sklopí uši, v Hradci mě spíš někdy měli za blázna, hodně utkání prožívám.“

O síle týmu ví dost. „Jména jako Kisel, Hartig nebo Čontofalský mají zvuk, i ostatní jsou kvalitní fotbalisté,“ poznamenal při sledování vítězného zápasu. Aby se mohl plně koncentrovat na fotbal, přestěhoval se do Prahy a přítelkyně zůstala v Hradci. „Nechci se každý den nervovat na strašné hradecké silnici a s přítelkyní se budeme nějak doplňovat.“