Necid: V Bohemce je dobrá parta

Přečtěte si rozhovor s útočníkem Tomášem Necidem.

Restart fotbalové FORTUNA:LIGY je zatím v nedohlednu. Klokani se však svědomitě připravují a trénují, aby byli připraveni do soutěže opět naskočit. Také dnes byl na programu dopolední trénink, který proběhl na umělé trávě v Uhříněvsi. Po tréninku jsme krátce vyzpovídali novou posilu Bohemians útočníka Tomáše Necida. Museli jsme si na něj však chvíli počkat, protože po skončení klasického tréninku si ještě přidal s kondičním trenérem něco navíc. Ze hřiště pak odcházel jako úplně poslední s taškou plnou pomůcek.

Tomáši, jak se ti líbí v Bohemce?

Já jsem spokojený. Těšil jsem se na to, až začnu s týmem. Užívám si každý trénink a věřím, že s každým tréninkem ta forma přichází. Doufám, že brzy začneme a bude to vidět i na hřišti.

Po každém tréninku si přidáváš navíc.

Je to dané také tím, že jsem půl roku nehrál žádný mistrovský zápas, což je znát. Proto si přidávám po každém tréninku, abych to dohnal a přiblížil se k zápasovému zatížení.

Jaké to je trénovat bez vidiny blížícího se mistráku či přáteláku?

Já to beru normálně. Půl roku jsem trénoval sám a běhal po lese. Takže mi to nijak nevadí, ale těším se, až to začne. Věřím, že to bude brzy.

Sleduješ vývoj pandemie v České republice aktivně?

Nesleduju to, ale je to každý den ve zprávách a v novinách, takže člověk o to hned zavadí. Věřím, že brzy začneme. Nijak zvlášť to nesleduju, ale je to těžké pro všechny lidi.

Koho z kabiny Bohemians znáš z dřívějška?

S Tondou Vaníčkem jsme u stejného manažera, Kamila Vacka jsem potkal v reprezentaci. Trenéra znám z reprezentace a s Erichem Brabcem jsem hrál ve Slavii, když ještě hrál.

Nebude Martin Dostál zklamaný, že jsi na něj zapomněl (smích)?

Sorry, Dosty (smích). S tím se znám asi nejvíc. Prožili jsme spolu rok ve Slavii, v mládežnických týmech jsme spolu hrávali. Takže Dostyho znám nejvíc. Super kluk, dobrý fotbalista, dříč, profesionál.

Nejste naštvaní a frustrovaní, že se jen trénuje a nic se nehraje?

To bych neřekl, nálada je super. Kluci mají dobrou partu. Všichni odevzdáváme maximum na tréninku. Nikdo nevíme, kdy to začne. Takže jsme pořád připravení a až to začne, tak abychom do toho vlítli na sto procent.

Je na té situaci i něco pozitivního? Třeba víc času na rodinu?

Samozřejmě. Jeden z důvodů, proč jsem zůstal v Čechách, byla rodina. Máme roční dítě a jsem rád, že v této situaci okolo covidu můžu být doma s manželkou a pomáhat jí.