Virtuální Ďolíček

Petr Hugo Šlik sepsal knihu o zájezdu Klokanů v roce 1927.

O knize

V těchto dnech vychází v nakladatelství ARSCI kniha, která by neměla uniknout pozornosti žádného fanouška Bohemky, ale ocení ji jistě i ostatní fandové prvorepublikové kopané, či sportu jako takového. Kniha se jmenuje 14 míčů pro Bohemians a autor Petr Hugo Šlik v ní beletristickým způsobem zpracoval historii australského zájezdu klubu AFK Vršovice, který tehdy v roce 1927 prvně použil názvu Bohemians.

Hlavními postavami příběhu jsou samozřejmě všichni hráči, kteří se tehdejšího turné zúčastnili, ale dost prostoru zde dostávají také někteří z australských funkcionářů, rozhodčích, novinářů, či obyčejných Australanů, do jejichž životů vršovičtí fotbalisté menší či větší měrou zasáhli. Čtivým způsobem jsou zde podány obecně známé epizody zájezdu (problémy s očkováním v Neapoli, ztráta části výpravy v Benátkách, darování páru klokanů), ale čtenář se dozví i mnoho doposud neznámých informací. Celá kniha je prokládána množstvím citací z dobového tisku a z deníku jednoho z členů výpravy a celkovou atmosféru dotváří několik historických fotografií.
Kniha 14 míčů pro Bohemians svým humorem a zaměřením nechá vzpomenout například na Muže v ofsajdu, ale tím, že popisuje skutečné události, se stává naprostým unikátem a neměla by chybět v knihovně žádného pravověrného klokana.

Knihu si můžete zakoupit v běžných knihkupectvích, na webu nakladatelství ARSCI (www.arsci.cz), nebo přímo ve fanshopu Bohemians 1905 v Ďolíčku. Má 206 stran a její cena je 258 korun.


O křtu

Křest knihy 14 míčů pro Bohemians proběhne ve čtvrtek 8. prosince a bude rozdělen na dvě části. Oficiálnější část se odehraje v tiskové místnosti na stadionu v Ďolíčku, ta méně oficiální pak proběhne od 20 hodin v Café V lese (Krymská 12, jen pár minut chůze od Ďolíčku), kde knížku svým vystoupením podpoří kapely Původní Bureš a Hery Fotr. Vstupné na tuto večerní akci bude dobrovolné a výtěžek z něj poputuje na konto Družstva fanoušků Bohemians.

Váženým a milým kmotrem knížky 14 míčů pro Bohemians bude pan Dalibor Slezák.


O autorovi
Petr Hugo Šlik (*1976) je občanským povoláním zeměměřič, hraje na bicí v kapelách Neúspěšný atlet a Původní Bureš a na kytaru v kapele Hugo a já. Žije v Roztokách u Prahy. Doposud publikoval několik básní a povídek, v nakladatelství ARSCI pak vydal dva detektivní romány z první republiky, Stín Černého motýla (2008) a Strach pod Karpaty (2010).


Ty nejneuvěřitelnější věci se skutečně staly
Rozhovor s autorem knihy 14 míčů pro Bohemians, Petrem H. Šlikem

Jste fanoušek Bohemky, nebo jen spisovatel, který se náhodou dostal k tomuto námětu?
Jsem normální fanoušek, člen DFB. Ďolíček jsem začal pravidelně navštěvovat někdy na začátku 90. let, ale ještě předtím jsem svedl nejednu bitvu na základní škole, kde jsme byli napůl bohemáci a napůl sparťané. V sedmé cé byl prý jeden slávista, ale nevím, jestli to nebyla jen fáma.

Kdy a jak se zrodil nápad sepsat historii zájezdu AFK Vršovice do Austrálie.
To bude už docela dávno. Mě ten zájezd odjakživa fascinoval. Jen si to vezměte, někdo jede do daleké ciziny, tam (přestože z domova ho vyprovázeli spíše s obavami) svede několik vítězných bitev a zpět se vrátí oslavován, s novým jménem a novým erbovním zvířetem. To je přeci struktura klasické starověké pověsti.
Pokud si dobře pamatuji, reálně jsem se myšlenkou na napsání této knížky začal zabývat někdy před pěti, šesti lety. My tady na Bohemce si totiž myslíme, že tuto historii každý zná, ale ono tomu tak vůbec není! Vyprávěl jsem ten příběh několika svým známým, kteří se o fotbal zajímají jen všeobecně, nebo vůbec ne a všem se moc líbil, jen mě podezřívali, že jsem si to celé vymyslel, že něco takového se prostě nemohlo doopravdy odehrát. Tehdy jsem si řekl, že by bylo docela dobré tuto historii nějak zpopularizovat.

Takže s psaním jste začal někdy v roce 2005? Tehdejší události to nějak urychlily?
Tehdy, když to vypadalo, že Bohemka definitivně skončí, jsem ještě nezačal psát ani náhodou. Jednak jsem na to opravdu neměl náladu, druhak mi strašně dlouho trvá cesta od nápadu k jeho realizaci. Takže následující tři roky se v podstatě nic nedělo, jen jsem ten nápad nosil v hlavě a děsil se, že mě někdo předběhne.
Nakonec jsem se někdy na začátku roku 2009 sebral a vyrazil do Stromovky do oddělení tiskovin knihovny Národního muzea, že se podívám, jestli o tom v tehdejších novinách nenajdu nějakou zmínku. Kupodivu jsem jich nalezl celou řadu. Začalo to malými zprávami o prvních zápasech, ale jak Bohemians neustále vítězili, byly ty články stále delší a delší a při jejich návratu do Prahy jim například Svobodné slovo věnovalo snad celé tři stránky. Když jsem tedy viděl, že materiálu budu mít dost, pustil jsem se do toho.

Spolupracoval jste při psaní i přímo s někým z Bohemky?
Ano. Moc mi pomohli pánové Jiří Steinbroch a Pavel Landa. Ani jeden z nich sice už v Bohemce nepracuje, ale oběma bych chtěl touto cestou poděkovat.

Zvolil jste formu beletrie. Neuvažoval jste o čistě dokumentárním zpracování?
Ne. Myslím si totiž, že toho by se měl chopit nějaký fundovaný historik a to já rozhodně nejsem. Mě baví vymýšlet si příběhy. Zde jsem se ovšem poněkud krotil. Chci říct, že přestože se jedná o beletrii, držel jsem se pevně všech známých faktů. Ono ani nebylo potřeba si nějak zvlášť vymýšlet, protože ty nejneuvěřitelnější věci se skutečně staly. Uvedu příklad. V Brisbane si hráči Kulda a Špic společně koupili nevydělanou kůži z krokodýla. Celá ta legrace byla velká asi tři metry a vážila přes dvacet kilo, takže pak tak trochu nevěděli co s ní. Něco takového bych si nikdy nevymyslel. Zde jsem byl dokonce na vážkách, mám-li to ve své knize vůbec uvést, neboť mi bylo jasné, že budu z různých stran obviňován, proč si vymýšlím takové s prominutím kraviny. Nakonec jsem to tam ovšem dal, jen jsem si vymyslel, co s tou kůží nakonec udělali.
Mým cílem zkrátka nebylo nic jiného, než historii tohoto zájezdu přiblížit co největšímu počtu lidí a co nejvíce pobavit je i sám sebe. Na skutečnou historickou studii si tedy budeme muset ještě počkat a já sám doufám, že si ji někdy přečtu.

Vaše knížka bývá občas přirovnávána k Mužům v ofsajdu. Vadí vám takové přirovnání?
Vůbec ne. Zaprvé to není špatná knížka (myslím tím Muže v ofsajdu) a za druhé vím, že když se snažíte popsat něco málo známé, nejlépe to popíšete tak, že to přirovnáte k něčemu známějšímu. Sám někdy z legrace říkám, že 14 míčů pro Bohemians uzavírá jakousi volnou trilogii, jejíž první dva díly jsou Klapzubova jedenáctka a právě Muži v ofsajdu.

Myslíte, že vaše kniha zaujme i fandy jiných klubů než Bohemians?
Doufám! Pro Bohemáky to je jistě nejzajímavější, ale ten příběh vypráví hodně o tehdejší české kopané jako takové, ať už se hrála ve Vršovicích, na Žižkově, či na Letné. O Spartě nebo o Slávii se tam nikde špatně nemluví. Také nebyl důvod.

Kniha, která by neměla chybět v žádné knihovně fanoušků Bohemians, bude v prodeji na Vánocích s Klokanem, které proběhnou v Ďolíčku v sobotu 10. prosince.